55. Obříství - Rekonstrukce vodovodní shybky

Soutěže: Stavba roku 2022
Zkráceně: Obříství - Rekonstrukce vodovodní shybky
Ulice:
Město: Obříství
Kraj: Středočeský
Počet hlasů: 10



Popis objektu:

Rekonstrukce vodovodní shybky, tedy vodovodního přivaděče podcházejícího svými dvěma rameny řeku Labe, je ojedinělá, technicky náročná a způsobem realizace unikátní stavba. Svým významem zásadně přesahuje hranice regionu, neboť přivaděč slouží více jak 200 000 obyvatelům Středočeského kraje.

Jedná se o zásadní vodovodní propojení, které je součástí rozsáhlé vodárenské infrastruktury skupinového vodovodu KSKM (Kladno, Slaný, Kralupy, Mělník), zajišťující od 70. let minulého století dodávku pitné vody z jímacího území Mělnická Vrutice a Řepínský důl.

Technický stav vodovodní shybky po mnoha letech provozu již vyžadoval bezodkladnou rekonstrukci.

Vzhledem k unikátnosti a jedinečnosti celé stavby, bylo zapotřebí ve všech krocích realizace postupovat s maximální přesností, důsledností a obezřetností. Na březích Labe bylo nezbytné vyhloubit vodotěsné 11 m hluboké jámy, z nichž následně byla prováděna ražba tunelů o průměru 1200 mm. Na celé trase ražby, tedy více jak 142 m, nesmělo dojít k jedinému pochybení, jak v zabezpečení startovacích a cílových jam, tak při provádění a řízení ražby samotné.

Ražba byla prováděna speciálním razícím štítem. Ten před spuštěním do pracovních jam, s odkazem na blízké město Mělník, rodiště Svaté Ludmily, pojmenovali stavbaři Ludmila a dostal požehnání od místního římskokatolického kněze Petera Kováče společně s vysvěcenou soškou svaté Barbory, patronky horníků. Pak již započala jeho cesta pod dnem řeky Labe.

Technologie mikrotuneláže byla zvolena především z důvodu ochrany životního prostředí a nutnosti zachování splavnosti Labe. Ražba proběhla pod řekou Labe, přibližně deset metrů pod povrchem terénu a nejméně dva metry pod jejím dnem.

Jednalo se o mechanizovanou a dálkově naváděnou technologii, kterou ovládal pouze operátor z řídícího centra, zřízeného na jednom z břehů Labe. Hlava razícího štítu se navrhuje vždy podle konkrétního horninového podloží. Podle průzkumu se předpokládal slínovec, po 30 m však stavbaři narazili na plastické jíly, které ražbu zpomalily z původních 15 metrů denně jen na 5 metrů za den. Do vyrubaného prostoru se průběžně vtlačovaly ocelové trouby, které plní funkci chráničky a poté bylo do těchto chrániček zataženo litinové potrubí o vnitřním průměru 800 milimetrů. Vzniklé mezikruží se následně vyplnilo speciální cemento-popílkovou emulzí.

Stavba díla za 105 milionů korun bez DPH byla spolufinancována z finančních prostředků vlastnické společnosti Vodárny Kladno – Mělník, a.s. a Ministerstva zemědělství ČR.

Typologický druh stavby:
Kategorie:
BIM: Ne
Plány:
Další soubory:
Články: